Po náročným létě kdy jsem byl v lese víc s hadicí a vodou než s batohem a jídlem, což mne vážně moc nebavilo, konečně přišel podzim, kterej lze tak nějak považovat za start další sezóny. Když konečně polevily horka, slovo dalo slovo a začla se plánovat první podzimní akce. Volba byla naprosto jasná - vyhradíme si co nejvíce času a prochodíme nejvyšší čistě české pohoří - Brdy. Nakonec to díkybohu s časem šlo o dost líp než jsme mohli předpokládat a na naší podzimní ''dovolenou'' jsme získali krásných 6 dní. První den se tedy scházíme na nádraží a vyrážíme do lesů, z dohledu očí obyčejných civilistů. Cesta příjemně ubíhá, žvýkáme tabák, a vzduchem se příjemně šíří pohoda i přes vědomí toho že jsme zapoměli doma kořalku a kávu (tu jsme bohudík nakonec sehnali, nicméně to nebyla naše oblíbená značka Dádák ale jenom Jihlavanka

). Míříme na jeden z blízkých kopců, takže cesta se zvedá a mi procházíme mezi perfektníma skálama nad kterýma se dostáváme na hřeben, kde je podél cesty fakt krásnej les. Parťák sbírá několik hub a hodnotí že můj žvýkací tabák smrdí jak mrtvola. No, nic, proti gustu žádnej dišputát takže mu nabízím jeho oblíbenej bombon Fisherman Friend's, kterej s povděkem přijímá zatímco sbírá pár hub které mají obohatit naši večeři. Podle intuice i mapy se blížíme k cíli, zatímco přichází tma, takže nalézáme vhodné místo, s krásným výhledem, kde není příliš kamenů, vaříme, jíme, koukáme do plamenů a mezitím nad námi kromně reje netopýrů přelétá nádherná sova. Skvělý závěr povedeného dne. Následující den pokračujeme se zjištěním že jsme ušli o trošku míň než jsme potřebovlai a jsme tedy ve skluzu. Zkoumáme blízký vrchol kopce s výhledem směrem na sever, plný borůvčí a kapradin, a postupujeme vstříc místům navštíveným v průběhu minulích výprav. Soustředíme se na porhlížení míst kde jsme ještě nebyly, a snažíme se o co nejtišší pohyb což nese své ovoce, když vidíme několik dalších zvířat, jako je jelen, liška ale dokonce i zmije

. Večer unaveni usedáme k ohni v místě kterýmu říkáme hrad a po klasickém večerním programu na tomto skalnatém vrcholu usínáme. Po probuzení míříme k blízké studánce kde doplňujeme vodu a v nedalekém rybníčku se potom koupeme. Asi poslední letošní koupačka

. Pak už míříme směrem na východ, kdy se ale dostáváme do potíží protože zabloudíme doprostřed bažin které nejsou v mapě zakresleny. To značně zdržuje postup a unavuje, ale uprostřed nacházíme trampský camp zvaný Čurák. V kempové knížce se dozvídáme že jen absolutní Č**** postaví kemp na tomhle místě a eště větší tam jen tak náhodou zabloudí. Nedá se než souhlasit, takže se smíchem usedáme k svačině a odpočinku. Bohužel postupem času zjišťujeme že do Brd se pouští čim dál více lidí. Asi spíš škoda než štěstí protože leckde přibývají odpadky. Z toho vyplývá vtipná situace kdy parťák fotí jedno místo nedaleko kterého stojí auto rodinky která s dětmi sbírá brusinky v dopadové ploše, a paninka se strachuje že fotíme jejich vůz. Se slovy že jsem si zapsal i poznávací značku mizíme pryč, tohle místo nám dnes nepřeje. Obcházíme několik našich oblíbených míst a při pohledu na mapu se rozhodujeme že vodu dnes doplníme v hospodě Za Vodou v Čeňkově. Přidáváme tedy do kroku a při jižním okraji po chvíli opouštíme prostor VVP Brdy. V Čeňkově spokojeně usedáme k pivu jako křen a lahodné tlačence s octem a cibulí což v našem jídelníčku tvoří vítanou změnu. Usínáme nedaleko od Komorska a těšíme se na další den. Pomalu nám dochází voda a mi postupně míjíme 5 studánek které jsou vyschlé na troud. Zachraňuje nás až rozhledna na Studeném Vrchu kde naštěstí získáváme balenou vodu v Pet lahvích. Škoda jen že z rozhledny není už moc vidět. Pan správce dává poutavý výklad ke stavbě a nakonec od jeho vnuka kupujeme lahodný grillovaný klobásky. Takový super místo je prostě nutný podpořit. Sedíme, odpočíváme a baštíme skvělý klobásy, vyhříváme se na sluníčku a plánujeme další postup. Ten se brzy jasně vyprofiluje a my odcházíme směrem ke srubu Zlý Příjezd kde už několik let na podzim pravidelně spíme. Po příchodu si všímáme nového záchoda a několika opravených věcí v okolí - SUPER. Tohle místo máme hrozně rádi, už jen z důvodu že tam naše parta defacto vznikla. I proto si děláme trošku lepší jídlo, pečeme brambory, a dlouho do noci rozprávíme. Dokonce i spánek je tu nejlepší, jen pozitivní dojem trošku kazí že je sem zřejmně přeložen letecký koridor a tak nám nad hlavou neustále přelétají letadla z pražské Ruzyně. Naše dovolená se chýlí ke konci a my ještě chceme navštívit bývalou základnu raketového vojska na takzvaném Klondiku. Opravdu zvláštní místo, které si divoká příroda bere rok od roku více a více zpět. Divoká prasata žijící v areálu jsou zřejmně úplně nová generace, narozdíl od té předchozí už nejsou zvyklá na návštěvníky. Zakladna je ovšem uklizená od lidského bordelu což je paráda. Nocujeme tedy přímo v bývalých kasárnách, na střeše objektu. Zvláštní noc na zvláštním místě. Druhý den ráno už míříme směrem k vlaku, přes legendární hospodu U Dernerů na Rovinách kde bilancujeme a zapíjíme to že jsme to zas přežili a krásně si to užily. Od Dernerů je to na vlak už jen doslova pár kroků které snad ani nestojí za řeč. Tak zase příště, Brdy!