Igor Grudcinov - boj o přežití na Sibiři

[Vladius]

Toto téma bylo založeno jako doplněk ke článku o studentovi, který nepřežil svoji cestu na Sibiř. Článek si můžete přečíst zde: http://bushcraft.cz/ze-zivota/pribehy-o ... na-sibiri/

Pojďme probrat tento příběh. Kde byla chyba? Co se dalo udělat jinak? Jak byste tuto situaci řešili? Jaké z toho odnášíte poučení?

[Vladius]

Sepsal jsem pár myšlenek k tomuto příběhu.

Zaprvé musím říct, že Igora chápu. Neschvaluji tento čin, ale zcela ho chápu. Zrovna nedávno jsem bojoval s velice silným nutkáním vypadnout alespoň na měsíc – dva pryč z civilizace. Zcela reálně jsem přemýšlel, kam pojedu a jak dál. Nakonec toho bylo víc na současné misce vah, proto se dovolená nekonala

Ale je to naprosto normální stav mysli – chuť od základů změnit svůj život. Občas se to stává. Když se k tomu přidalo nadšení ze seriálu a tvrdohlavá snaha dokázat bývalé snoubence, že udělala blbost a ztratila alfa samce, dopadlo to špatně. Přitom stačilo mít víc zkušeností a klidně by tam týden vydržel. Pak by ho to přestalo bavit a vrátil by se. Pokud ne, tak alespoň by zůstal v teple někde na vesnici.

Stejně tak to funguje i s KPZ. „Podíval jsem se na seriál, mám KPZ a nic se mi nemůže stát!“. Bohužel může. Igor měl vše, co člověk v přírodě potřebuje. Jídlo, nástroje, oheň, přístup k vědomostem na internetu. Naprosto vše. Kromě zkušeností.

Jenže ty jsou nejdůležitější!

Proto nespoléhejte na své KPZ. Snažte se každý den v přírodě zkusit něco nového. Stan postupně nahradit celtou, spacák dobře zvoleným typem ohně. Je toho dost, co jsme dávno zapomněli a co se teď musíme učit znova, abychom přežili v přírodě bez svých vysoce technologických berliček.


Ad Kamarád:

Za sebe mohu říct, že bych do něčeho takového (žít delší dobu na Sibiři) šel pouze s jedním člověkem (pokud vynechám Beara Gryllse a spol. ). Se svým nejlepším kamarádem. A to jen proto, abych mu, s prominutím, pohlídal prdel. Pokud bych viděl, že jde do tuhého a nejsme připravení, zuby nehty bych ho táhl zpět. I kdybych ho před tím musel zmlátit a svázat. Naštěstí u nás dvou jsem já ten magor, kdo tyto voloviny vymýšlí, takže mám klid.

Nikdy, opakuji, nikdy nenechávejte takto svého parťáka samotného! V žádném případě a za žádnou cenu! I kdyby vás prosil a odháněl klackem. Lezte dopředu po čtyřech, plazte se, ale táhněte ho za sebou! Protože když se vrátíte sám, změní se váš život v peklo. Odpustí vám veřejnost, odpustí vám okolí a příbuzní. Ale uvnitř stále budete vědět, že jeho život jste měli ve svých rukou. A v tu nejhorší chvíli jste ho zradili.


Ad fórum:

Dlouho jsem přemýšlel a dokonce i probíral s Artifexem, jak bych se zachoval já, kdyby někdo napsal něco podobného na Bushcraft.cz.
Asi bych poradil stejně. Ale také bych minimálně kontaktoval Policii a snažil se na fóru zjistit, kde přesně se ten dobrodruh nachází. O následné dobrovolné pomoci při pátrání ani nemluvím. Věřím, že by se zapojilo daleko víc lidí z fóra. V tomto konkrétním případě pro účastníky fóra bylo nejtěžší vůbec uvěřit, že se našel někdo, kdo v -20°C zalezl do lesa a nechce vylézt. Až do vyhlášení pátrání to nikdo z nich moc neřešil.

Mimochodem, pokud vás napadne podobně geniální myšlenka někam vypadnout a začít nový život, písněte nejdříve sem, prosím . Dáme pár tipů na přežití dopředu, ať pak neutrácíte za drahé připojení a roaming.

Muzu mit dotaz, proc se v posledni dobe kritizuje noseni KPZky? Ja ji nosim kazdy den a kazdou vec z ni jsem uz nekolikrat pouzil a byl jsem za to rad, at uz slo o siticko nebo naplasti nebo cokoliv jinyho. Kazdopadne ok, ale bral bych se znacnou rezervou celta>stan a ohen>spacak. Co se toho pribehu tyce, tak je to jako v podobnych "opevovanych" filmech Into the wild a 127 hodin. Absolutni nepripravenost a hlavne mentalni nestabilita. Popisu co presne se stalo spatne

Igor - zhrzen zenou, utek pryc, absolutni nepripravenost, neinformovanost o miste, neinformovani nikoho jineho => smrt

Into the wild - uz podle jmena utek do divociny ve vysledku smrt

127 hodin - neinformovanost o miste, neinformovani nikoho jineho a ve vysledku nestarani se o svoji vybavu aka tupy nuz. Ve vysledku ruka pryc.

Takze ani jeden z tech pribehu neni o vybaveni nebo znalostech, ale o mentalni nestabilite.

Pokud se vratim ke KPZ tak ani jeden z nich ji nemeli tzn KPZ neni ani tak o tech vecech jako o psychickem rozpolozeni, ze o tom preziti budu premyslet a ze jsem jakoby Vzdy pripraven na mozne krizove situace. A kazdy kdo si ji, byt prehnane ucebnicove, sestavi ma daleko vetsi sanci na preziti at uz bude kdekoliv.

nemám tolik zkušeností s bivakovním v zimě, ale několikrát jsem to zkusil a nebylo to moc příjemné

přespával jsem v jizerkách, sice teplota nebyla tak nízká, ale v lese byl skoro půlmetru sněhu který tál...
měli jsme sněnice, ale i tak sme se občas po pás zabořili nakonec jsme byli opravdu mokrý durch.
vybavení: jídlo, voda, sněžnice, trek. hůlky, spacáky, náhradní ponožky, a různé dronosti (nože, KPZ, lékarnička, atd...)

dva spali v záhrabu a dva v iglů (to se nám podařilo postavit docela rychle díky snežnicím ty jsme používali místo lopaty)
zde je první zkušenost - mysleli jsme si jak to iglů nebude velké, že budeme v něm spát všichni nakonec se tam vešli jen dva
oheň se nám nepodařilo rozdělat a to jsme měli i několik kostek tuhého lihu - možná se to bude zdát divné, ale rady že na smrku najdete u kmene
vždy suché větvičky neplatí když jsou pod sněmem několik dní před tím prší pak sněží ten sníh taje atd... a syrové větve se nadařilo zapálit.
problém byl že už začínala být tma tím pádem byl problém dřevo hledat. prostě to nebyla sranda, ale rád na to vzpomínám skvělá zkušenost

teď k příběhu:
zkusil bych určitě to iglů nebo záhrab
pod sebe nasekat co nejvíce větví pro izolaci se sekerou bych si troufl vytvořit i mini postel
pak natáhnout igelit jak je to na tom obrázku co mu poslali na tom foru a vedle rozdělat oheň - v seriálu dual survival vysvětloval cody lundin, že igelit propustí záření dovnitř a tak se tam bude vzduch ohřívat... zároveň tak nebude obtěžovat kouř a zároveň mě ochrání před větrem
možná by šlo udělat i ohňové lože - vykopat jáma (měl lopatu) v ní rozdělat velký oheň pak uhlíky zahrabat a spát na nich - měly by nějakou dobu hřát

Musím dotat, důežité jsou vědomosti, zkušenosti, i to jak člověk umí improvizovat a samozřejmě jak tu už bylo napsáno i mentální stav

více mě zatím nenapadá

Nemel vuli zit. Jak napsal uz Hano a dawe,tak mentalni nestabilita ho dostala. Neumel odhadnout situaci.Zadna skutecna priprava po fyzicke a dusevni strance.

Nevim jestli je to k smichu a nebo breku,kdyz clovek cte o lidich,kteri si planuji nejake extremni vylety a zatim si nevyzkouseli ani prestat nekde v lese,kdyz je zime.

s tou poslední větou máš pravdu..... mohu sám potvrdit z vlastní zkušenosti....
pamatuji si to jako by to bylo včera co jsem se dostal k tomu krásnému koníčku (zájmu) dneska po zhruba 3 letech zkušeností mohu říct,že jsem se něco málo naučil.... a natrénoval....co se ale natrénovat nedá a ani nacvičit je spaní v lese v zimě při -15°C na to buď máš nebo nemáš....a nezáleží ani na tom co sebou neseš za vybavení....pamatuji si svojí první zkušenost.... nebyl jsem schopnej ani zapálit kostku pevného lihu zapalovačem,natož používat bow drill třeba....zima dřív nebo později dostihne každého nepřipraveného lovce....a značně prověří vaší zdatnost a vůli přežít, pamatuji si, že mi poprvé od stresů a nervů i tekly slzy jak mi to nešlo.....

Tohle byl děsivý příběh, o to více, že reálný.Také chápu tu touhu vypadnout, znám to sám velmi dobře. Všechno špatně, on tam vůbec neměl být ve stavu, kdy měl velice sníženou vůli žít a zřejmě žádné praktické zkušenosti. Přesto že měl asi vše potřebné co by mu pomohlo zachránit se, dokonce telefon s mobilním připojením. On se v podstatě rozhodl zemřít sám, kdo z nás, který dokáže objektivněji zhodnotit své šance a schopnosti by s telefonem v ruce pomalu umrzal, místo aby zalarmoval pomoc a udělal vše pro to aby se do jejího příjezdu udržel naživu.
Je mi docela líto jeho kamaráda, který si zřejmě nebezpečí uvědomil lépe, kdyby zůstal,pravděpodobně by zemřeli oba, určitě ho zkoušel dlouho přemlouvat aby se vrátili spolu, jaké měl ale šance donutit někoho kdo se zrovna dostává z citového dna a chce si dokázat,že na to má, ten tvrdohlavý vzdor který mu nedovolí couvnout. Tu situaci mu nezávidím, ale byla veliká chyba, že potom nikoho neinformoval, to si ponese sebou bohužel celý život.
Doufám, že si z toho příběhu vezmeme ponaučení my všichni.

[Vladius]

Muzu mit dotaz, proc se v posledni dobe kritizuje noseni KPZky?
...
Pokud se vratim ke KPZ tak ani jeden z nich ji nemeli tzn KPZ neni ani tak o tech vecech jako o psychickem rozpolozeni, ze o tom preziti budu premyslet a ze jsem jakoby Vzdy pripraven na mozne krizove situace. A kazdy kdo si ji, byt prehnane ucebnicove, sestavi ma daleko vetsi sanci na preziti at uz bude kdekoliv.

Schválně jsem si pustil Into the wild, který jsem do teď neviděl. Alex zemřel, protože byl jak kytička. Užíval si sluníčko a četl si knížky i přes to, že věděl, že mu dochází jídlo a jiné zásoby nemá.

A teď ke KPZ.

Nekritizuji nošení KPZ, kritizuji obsah krabičky a myšlení majitele.
V dnešní době je všechno příliš snadno dostupné. Pokud si náctiletý fracek dupne, může být za týden v Norsku, Finsku, Skotsku, Ukraine, Rumunsku, zkratka kdekoli. A bohužel většina nositelů KPZ ve věku do 20 let si tak nějak myslí, že život je vlastně video hra s perfektní 3D grafikou. A KPZ je +20 bodů k životu. A ono není.

Proto stále a stále opakuji, přátele, přemýšlejte nad tím, co s sebou nosíte a jak to budete používat. Běžte za barák a zkuste to v praxi. Ne, raději budou nosit lupu, aby s ní rozdělali oheň.

Velice jednoduchý příklad z mé nedávné minulosti.

Jeden známý brzy jede spolu se svojí přítelkyní (oba kolem 20-22) na dva měsíce procestovat Ekvádor, Peru a Bolívii. Jen tak, nadivoko. Prý budou cestovat místní dopravou a sem tam si něco přivydělají na další přesun. Ok, paráda. Ptám se, jaké mají zkušenosti s takto divokou cestou. On - byl dvakrát s partou kamarádů v Rumunsku, ona - jednou na měsíc ve Vietnamu, s Červeným křížem. Učila na vesnici děti. Toť vše. Okamžitě jsem ho vyvedl ven z baráku, dál křesadlo a poprosil, ať rozdělá oheň. Teplota byla kolem +5, vlhko. Přes hodinu rodil ježka, oheň nerozdělal. A i když jsem mu dal suchou vatu, tak mu to trvalo dalších 15 minut.
Nicméně jedou, už mají letenky. Vzhůru za dobrodružstvím!

Toto téma bylo založeno jako doplněk ke článku o studentovi, který nepřežil svoji cestu na Sibiř. Článek si můžete přečíst zde: http://bushcraft.cz/ze-zivota/pribehy-o ... na-sibiri/

Pojďme probrat tento příběh. Kde byla chyba? Co se dalo udělat jinak? Jak byste tuto situaci řešili? Jaké z toho odnášíte poučení?

Souhlasím s příspěvky nade mnou a v podstatě budu jen opakovat. Dle mého chyba byla v těchto věcech:

a) neuvažoval selským rozumem, ale byl hnán emocemi (v tu chvíli měl volat mobilem o pomoc a snažit se dostat zpět do města a ne tvrdohlavě lpět na svém postoji - nevracet se a poradit si s tím sám, tím v podstatě spáchal sebevraždu)
b) neměl potřebné znalosti/praxi, kterou nelze dohnat tím, že v kritickou chvíli bude zjišťovat, co a jak dělat, aby přežil aspoň do rána. V tu chvíli je třeba jednat. Ještě lepší by bylo, kdyby se na takovou cestu předem připravil -> třeba nějakou dobu si zkoušet pobyt v aspoň trošku podobných ale bezpečných podmínkách
c) jako nezkušený až moc spoléhal na výbavu, kterou měl a věřil,že za pomocí ní to dá. Dle mého názoru mu chyběly minimálně 2 základní věci - spacák vhodný do extrémních teplot (komfort aspoň -20), stan do polárních podmínek (nemohl přece spoléhat jen na igelitovou plachtu, když to nikdy před tím nepoužíval a iglú/záhrab taky ani jednou nedělal v bezpečí domova). Aspoň tím by snad přežil do rána.

Protože žijeme v konzumní společnosti, tak hodně lidí podléhá dojmu, že když nasbírají výbavu, že vše zvládnou. Ale je třeba si uvědomit, že základem přežití je rozum-znalosti-praxe-improvizace a až potom výbava! Výbavu můžu totiž ztratit nebo i najít, ale znalosti/praxi hůře (můžeme zapomenout, ale ne ztratit). Tím ovšem neříkám, že vhodná výbava není nutná, naopak. Jen naznačuji priority pro přípravu na kritické situace (přežití).

ten poslední odstavec je hodně dobře řečený.....jako by někdo mluvil mým jazykem máš můj obdiv....jsi asi bohužel jeden z mála co takhle přemýšlí

Více lidí měli v ůmyslu něco takového udělat něktří to neudělali ,někteří jo a bez zkušeností to s nimi nedopadlo moc dobře. Zkušenosti jsou nejduležitější částí vaší výbavy. Už ostatními členy zminovany Christopher McCandless udajne si zamenil rostliny a otravil se. Igor nepřežil na okraji sibiře ani jednu noc , určitě všichni znáte příběch vojáka který utekl ze zajateckého táboru na sibiří viz. Bílé peklo a s minimálním vybavením : pistol s několika náboji ,nejspíše nějáky ten nůž a oblečení přešel celou zimní sibiř a dostal se domů nevím jestli tady hrály větší roli zkušenosti, odhodlání, štěstí a nebo obrovská touha projit sibiří a dostat se domů.