Helbův post bych podepsal. Osobně chodím do lesa asi 25 let. Základní výbavu mám minimální-zavírák od Victorinoxe-Forester, větší zavírák od Ho Či Minů na hrubší práci. protože jsem kuřák oheň jsme řešil vždy zapalovačem ale je fakt, že teď přemýšlím o firesteelu. V ledvince mám ještě pět pytlíků do odpadkáče, hodí se to na všechno. Stan mám starej "Áčko" a celtu, místo karimatky nafukovací podložku. Jsem odkojenej Setonem a improvizací. Taky mám strach, že drahé věci potratím a přiznám se, že u drahých nožů bych měl strach, že se zlomí, prostě bych inklinoval k jejich šetření. Vy říkáte bushcraft, já říkával woodcraft nebo skauting. Ono je to celkem fuk. Kouzlo je ve splynutí s přírodou, pozorování, odečítání a vnímání života zvěře. Podobně by to měli dělat myslivci ale když sleduji jejich činnost, devadesát procent bych zbavil průkazu. Čiže není to ani o výbavě ani o příslušnosti ke které se hlásíme. Je to o srdci, vnímání, prostě to, co v člověku je, co objevujeme a co nás baví. Návrat ke kořenům a splynutí s přírodou...
Ale. Každý z nás má pro něco slabost. Někoho berou nože, někoho (já třebas) hodinky, někoho survival. Čiže bude hledět na tu kterou část výbavy a tu si hýčkat. Tedy třebas nůž za 3k, já zasejc Casia Pathfindery a jiným to přijde zbytečné. Není to fuk?? Nakonec drží nás to i kvůli tomu, že jsme hračičkové...
Holmesová časem došla k názoru že "chlap kterej si hraje, nezlobí..."