Zápisník

Tady budu psát, co jsem zažil, kde jsem byl, atd....

29.12.2011-

Dnes jsem šel do lesa, když jsem přecházel hřeben kopce, zahlédl jsem PET lahev. Zastavil jsem se tedy, vytáhl z ledvinky igelitku, kterou s sebou většinou nosím, PET lahev zmačkal a hodil do igelitky. Chvíli jsem tam stál a pak jsem zaslechl auto. Nevím proč, asi mám v sobě nějaký instinkt, že nechcu, aby o mně někdo věděl, tak jsem se střemhlav rozběhl od cesty z kopce, pak jsem zpomalil na krok a začal o tom přemýšlet, tak mě napadlo, že ve všech amerických filmech jde oběť po cestě, a najednou přijedou v autě mafiáni a vždycky se oběť rozběhne po cestě a chce utéct, místo aby odbočila z cesty a běžela terénem, kde se auto nedostane. To je jako kdybych přecházel koleje, byl v polovině, zahlédl vlak a rozběhl se směrem od něho po kolejích. Jaká je pravděpodobnost, že mu uteču a on mě nepřejede? Žádná. Teď se vrátím k tomu, kde jsem skončil. Zašel jsem tedy na své oblíbené místo v lese a chvíli jsem tam zůstal (než jsem tam dorazil, měl jsem už půl igelitky zaplněné odpadky). Byla tam studánka a kolem ní byla dost rozbahněná cesta. Byly tam hluboké stopy od nějaké čtyřkolky, která se tam otáčela. Tak jsem stopy zašlapal, aby tam byl zas hezky rovný terén, taky jsem přes cestu vykopal stružku od studánky, aby se voda nevalila po cestě, ale šla hezky do potoka. Studánka měla zanesenou trubku, která se tam jen tak povalovala, tak jsem ji umyl v potoce, studánku vyčistil od listí, trubku tam dal a zatížil kamenem. Pak jsem šel domů. Po cestě jsem rozházel pár smrkových šišek po zaplevelené louce a kolem cesty. Pak jsem šel kolem jednoho převráceného stromku. Našel jsem tedy nějaký klacek, stromek podepřel, a přivázal kořínkem. Pak už se nic zajímavého nestalo, šel jsem domů a po cestě hodil igelitku s odpadkama (byla už plná) do kontejneru na odpadky. To bylo dnes všechno (myslím).

1.1.2012-

Po silvestru jsem šel spát kolem 1:30, tak jsem se dnes probudil okolo 10:30. Kolem dvanácté jsem šel do lesa, kde jsem zjistil, že si dost nevšímám podstatných věcí. Přicházel jsem z pěšinky na cestu a všimnul jsem si, že na ní jsou stopy. Šel jsem pár metrů po těch stopách a po pár vteřinách jsem zvedl hlavu a všimnul jsem si, že tam někdo je, tak jsem odbočil z cesty a šel jsem z kopce, tam jsem si všimnul, že je zas někdo u krmelce, tak jsem šel doprava a na protější svah. Kdyby to bylo ve válce a já bych si nepřátelského vojáka všimnul tak pozdě, už by bylo po mně. Po svahu jsem šel asi 100m po vrstevnici, pak na cestu a po cestě jsem došel až k mému oblíbenému místu, ke studánce u potoka. Dnes jsem žádné odpadky neviděl, protože jestli tam něco bylo, tak pod sněhem. Chvilku jsem se tam zastavil a pak jsem si všimnul cesty do kopce, tak jsem se vydal po ní. Kolem jsem se kolem rozhlédl a viděl jsem, že je tam země dost rozrytá nějakými asi metr hlubokými brázdami. V okolí jsou dva docela staré kamenolomy, tak je možné, že tam kdysi hledali další místo pro těžbu. Trochu jsem je prozkoumal a pak jsem šel domů.

27.1.2012-

Dlouho zima, takže se mi nikam nechce .