Pro mne je důležitý příběh pobytu, námět, tzn. zda se jedná o partizánský zimní přechod, pobyt v přírodě bez syntetických látek a lá 30. léta, vysokohorská turistika, přežití, indiánské táboření ... podle toho si uzpůsobuji vybavení, třeba v prvním případě místo ponožek onuce atd., anebo v druhém případě kožešinu, kterou mám pod sebe na noc a dá se navléknout i na sebe, ve třetím případě nepočítám s táborákem... . Kdo si hraje nezlobí

Ale v zásadě se mi nejvíce osvědčila kombinace: karimatka (používám EVu) se slušným spacákem (slušný = odzkoušený; teď mám nějaký starý peřový ze sekoše za 80 Kč, výborný!) vložená do vnějšího obalu spacáku AČR vz. 67 (deku a hygienickou vložku z něj nepoužívám; měl jsem obal s kovovým zipem, ale ten mi někdy zamrznul, osvědčil se mi více plastový zip). To je základ, poskytuje mi to komfort (dovnitř do vnějšího obalu schovám všechny věci, nesklouznu ze spacáku do sněhu, ochrana proti vlhkosti, větru, sněhu; v armyshopech se dal pořídit za 100 Kč). S tím si už vystačím kdekoli, tzn. na zimní puťák, noční příchod na neznámé zimní tábořiště ve volné přírodě, rychlé uložení k spánku aj. (v našich podmínkách plně vyhovující). Používám někdy k tomu starou krosnu, takže věci jsou uchyceny na konstrukci řemínky, takže rozbalení je otázka několika vteřin.
Jen problémem jsou jiskry. To už ale řeším někdy dodatečně celtou, dekou, tedy věcmi, které mají víceúčelové využití (záleží opět na námětu, příběhu).
Jezdíte do hor také podle příběhů?