troudnatec kopytovitý

Chtěl bych se zeptat na zkušenosti a rady při získávání trodu z houby trodnatce.
podařilo se mi jí najít podle návodu, který jsem kdysi našel na internetu jsem ho rozřezal na proužky máčel jsem ho někkoik dní,
pak jsem ho naklepal a usušil. nakonec se mi povedlo získat docela zajímavý materiál, který ponarušení povrchu, připomínal něco jako vatu,
ale bohužel při křesání (pazourek a ocílka) nedržel moc jiskru a nedařilo se mi rozfoukat oheň.

máte někdo tip nebo radu?

čus, tak chorošovité houby by zákonitě doutnat měly, ovšem já jsem to nezkoušel ještě v praxi, ale je to dobrý námět pro otestování a asi bych se na to o víkendu mrknul podrobněji. Již v dávné minulosti byly chorošovité houby používány jako doutnáky, kdy šlo po nějaké době z tohoto doutnáku získat i oheň na to jsem viděl nějaký návod.

tak se mi asi podařilo najít důvod proč takto vyrobený troud úplně nefungoval.
měl by se ještě navíc máčet v bukové popelu - to by mělo zlepšit schopnost udržet jiskru.
musím vyzkoušet a pak dám vědět

Dal bys sem prosím link na ten návod?

ty starší články nejsem schopný dohledat, ale ten novější najdeš zde:
http://www.woodcraft.cz/files/infostudn ... cilkou.php

Díky moc.

S troudnatcem mám už trochu zkušeností. Na přípravě je nejpracnější vydolovat tu správnou vrstvu, tu plstnatou. Je to většinou dost malá část celé houby . Tyto kousky se pak na týden nechají odležet v husté kaši z popela. Nemusí být jen bukový, vrba zapracovala taky dobře. Pak se kousky vyberou a několikrát propláchnou a usuší. Po té se rozklepávají na pevné podložce třeba starým topůrkem. Pak zase propláchnout, usušit a rozklepat. A už by to mohlo jít. Případně ještě jednou opakovat.

Křesat se musí tak, že kousíček hubky leží těsně u hrany pazourku, o který křesáme.

to lednacek: tedy funguje jakýkoliv popel? přesně jak píšeš není snadné získat tu správnou vrstvu, houba je docela tvrdá - hlavně odkrojit tu vnější "slupku" dá docela práci.

to dawe: neřekl bych jakýkoli, nejčastěji se používal bukový popel, ale i listnaté stromy: bříza, olše, javor, dub. Smrk naopak bude na potaš asi chudý. Správný popel by měl prý pálit na jazyku. Když se jiskra neudrží, tak bych ještě jednou důkladně vypral ve vodě, usušil a rozklepal. Po třetí vyprání by hubka měla už fungovat dobře. Okrajování je pracné, hlavně vcelku. Když nepotřebuji souvislý kus, nasekám ji napřed na kousky a pak to jde lépe.

díky za rady a tipy, vyzkouším upravit to co mi zbylo po prvním pokusu a vydám se brzy do lesa a zkusím další pokus.

Já to jednou zkoušel, když jsem nutně potřeboval rozdělat v dešti oheň. A podle mě, jsou postupy, které trvají dva dny naprosto na nic. Moc to nechápu, troudnatec je známá, snad 1000 let používaná věc. Ale není nic jednoduchýho přinutit ho hořet.

Já to jednou zkoušel, když jsem nutně potřeboval rozdělat v dešti oheň. A podle mě, jsou postupy, které trvají dva dny naprosto na nic. Moc to nechápu, troudnatec je známá, snad 1000 let používaná věc. Ale není nic jednoduchýho přinutit ho hořet.

zde se jedná o troud, který si člověk dopředu vyrobil a pak ho uchovával v suchu - stejně jako u práchna (zuhelnatělé plátno)...
nejde tedy o nějaký "najdu skoro kdekoliv, rychle připravený a spolehlivý" troud.

Moja skúsenosť s troudnatcom.
Doteraz som používal ohorenú bavlnu a suchý mach, ale chcelo by to vyskúšať niečo nové, tak som sa rozhodol pre troudnatec.
Teda najprv jeho názov a potom troška z literatúry.
troudnatec kopytovitý, slovensky práchnoveckopytovitý, tieto názvy sa môžu líšiť, preto latinsky fomes fomentarius.
Rastie na živých i mŕtvych listnatých stromoch, najmä brezy a buky, ale aj iné.
Jedná sa jedného z najhorších lesných škodcov, spôsobuje intenzívnu hlilobu.

Ísť a hľadať tento hríb je skoro nemožné, síce je pomerne roušírený ale ísť do lesa s tým, že toto chcem nájsť je dosť hlúpe, nie vždy sa to podarí na prvý krát. Ja som našiel pár hríbov na breze, ale vysoko. Našťastie pre mňa strom bol už bez koruny, úplne hnilí a neďaleko miesta kam rád chodím.
Strom som celý zoťal sekerou, potom som si vždy kmeň prevalil tak, aby som mal na boku hríb, postavil som sa z opačnej strany a odsekol kus hríba. Najviac práchnovej časti je asi prvá tretina od vrchu. Uskromnil som sa s ňou, mal som menej práce. Zo stromu som získal veľké množstvo kôry. zvyšky hríbov som vzal tiež zo sebou a spálil v ohni kôli výtrusom. Síce hríb je pre zálesákov užitočný, ale pre les zlý. Zvyšok kmeňa som si po častiach tiež doniesol, podložil iným drevom, aby nebol opretý o zem a preschol. Toto práchnivé drevo využijem na oheň. Je ľahko zápalné, dáva veľa svetla, len krátko horý. Využijem ho v noci keď budem chcieť mať z ohniska viac svetla.

Čo sa týka tej tvrdej kôry, nechám ju tam a uvidím, možno ani nebude prekážať.

Zdravím,
nalezl jsem na youtube tento skvělý návod. Od 40. minuty pak ukazuje alternativní postup zpracování, klasicky jako při výrobě práchna. Komplexnější a názornější instruktáž jsem snad neviděl.

http://www.youtube.com/watch?v=f1UgT6JM63s

tady je výborný postup popsán http://www.bushcraft-portal.sk/forum/vi ... f=33&t=268 a zde samotné rozdělání ohně http://www.youtube.com/watch?v=cNISKfKx ... iQ&index=1

To co píše Praetor je pravda. Zuhelnatělý troudnatec funguje také ale je KŘEHKÝ a tak se rozpadne, pokud ho nebudete přenášet v pevném obalu. Do 40. minuty je sice zdlouhavá ale názorná ukázka jak připravit troudnatec na troud popelem. Jde to ale i bez vaření. Takto připravený TROUDNATEC se dá nosit prostě v kapse nebo váčku léta bez změny vlastností. Zuhelnatěním se dá upravit mnoho rostlinných troudů na to aby chytly jiskru z OCÍLKY. Hrom